1. úroveň

Sval tohoto borce není úplně pravý. Když se ho někdo pokusil v editoru zakulatit, podařilo se mu pokřivit i zeď v pozadí.

V reklamách, jako jsou tyto, je polonahé lidské tělo využito jako objekt, který má upoutat pozornost. Přímá souvislost s propagovanými produkty chybí.

Firmy stojí o to, aby jejich produkty byly ve snímku viditelně umístěny, a jsou ochotné za to zaplatit.

Mnoho reklam zdůrazňuje tradici výrobků, tyto dvě mezi ně ale nepatří. Usilují o to, aby se s nimi zákazníci ztotožnili. Přitom je oslovují a říkají jim, co mají dělat (všimněte si rozkazovacího způsobu). Coca Cola pro kampaň na českém trhu umístila na lahve 100 nejznámějších českých jmen.

Bankovní společnosti posílají obchodní sdělení i prostřednictvím sms zpráv či e-mailů, čehož hojně využívají podvodníci. Je tedy vždy důležité posoudit, jak je zpráva napsána. V tomto případě je značně podezřelý výhružný tón zprávy. U podvodných příspěvků si také musíme všímat přiložené webové adresy, která je často pochybná. Pokud si nejsme jisti, zda je zpráva opravdu od banky, je vždy nejlepší možností zavolat přímo na její infolinku či našemu bankéři a ujistit se.

Vytvořit pomocí umělé inteligence fotografii či obrázek je dnes velmi jednoduché a v mnoha případech nám to může usnadnit práci. Nese to s sebou ale mnohá rizika a mnohdy si nemůžeme být jisti, co je na internetu pravé, a co naopak falešné. Vygenerované fotografie využívají často dezinformátoři či příspěvky, které mají někoho dehonestovat. Jako v tomto případě, kdy uživatelé inernetového fóra vytvořili falešné a často explicitní fotografie známé zpěvačky Taylor Swift. Ty se poté začali šířit sociálními sítěmi a zpěvačce ubližovali. Pokud uvidíme senzacechtivou fotografii, položme si vždy otázku, zda jí můžeme věřit. Zde například můžeme vidět zdeformované postavy lidí v pozadí.

Čtenářům Extra.cz byl určen titulek o premiérově manželce. První titulek je ze serveru iRozhlas.cz, třetí vydalo Aktuálně.cz. Stejnou fotku každé médium titulkem tematicky „zarámovalo“ tak, aby zaujalo své typické čtenáře. Zásadnější je pro server Extra.cz informace, že se premiér na veřejnosti objevil společně s manželkou než samotná audience u Papeže.

Internet je plný zajímavých informací, ale i dezinformací či satiry. Na nepravdivé články můžeme narazit i na webech, které jsou poměrně seriózní. Jako v tomto případě. Vždy musíme posuzovat celý článek a jeho kontext. Odlišit lživou zprávu od satiry je často složité, zde nám může napovědět absurdní fotografie a především pak datum, kdy byl článek zveřejněn, tedy 1. dubna.

Podvodníci na internetu se často snaží získat důvěryhodnost tím, že kopírují vizuální identitu existujících webových stránek. V mnoha případech vytváří falešný článek, který na první pohled vypadá jako opravdový text na existujícím zpravodajském webu. Vždy zde ale něco nesedí: často je to nesmyslná webová adresa jako v tomto případě. Zde si podvodníci dali práci i s tím, že je článek podepsaný existujícím redaktorem daného média.

V žurnalistice rozlišujeme dva základní žánry: zprávu a komentář. Zatímco zpráva obsahuje jen faktické a ověřené informace bez subjektivního zabarvení, u komentáře se objevuje osobní názor jeho autora. Subjektivní názor ale neznamená, že by si autor mohl vymýšlet, jen ze svého pohledu komentuje daná fakta. Zde správně vidíme, že druhý z titulků jen informuje o aktuálním dění ohledně přijímacích zkoušek, ten první je osobní názor autora na jejich průběh. U zpravodajských webů a tištěných novin by měly být tyto dva žánry jasně rozlišeny. Na těchto příkladech ze serveru Akutálně.cz vidíme, že první z nich je správně umístěný v rubrice “komentáře”.

Kulak je ruské označení pro střední až bohaté rolníky. Komunistická strana Československa je začala postupně po únoru 1948 vykreslovat jako „vykořisťovatele“ drobných rolníků a nepřátele režimu.